Děda na cestách

23/04/2026

Krásné vzpomínky na San Francisco ♥️.

2 likes. "USA - SAN FRANCISCO: Město v mlze! 🇺🇸 Alcatraz, Lombard Street, Cable Car & Golden Gate"

19/04/2026

Dědovi přišla faktura z nemocnice v Los Angeles. Kolik si myslíte, že může stát takové ošetření v USA?
Tipněte si!

Více informací zde:
https://www.facebook.com/61572820372367/posts/122174343944760679/?app=fbl

10/04/2026

SEZNAM NAŠICH CEST S ODKAZY:
Španělsko Andaluzie Březen 2026
Jihozápad USA únor 2026
Itálie Řím prosinec 2025
Armenie listopad 2025
Madeira Portugalsko srpen 2025
Gruzie červenec 2025
Fuerteventura Španělsko únor 2025
Rakousko Alpy srpen 2023

Takže sem postupně dáváme přehled všech našich cest, ať to máte hezky pohromadě – a můžete se třeba inspirovat, kam vyrazit taky.

☝️ Seznam cest najdete výše.

Když vás bude zajímat konkrétní cesta, stačí ťuknout na odkaz a můžete se podívat s námi 😉

10/04/2026

To si tak člověk jede lesem. Vpravo stromy, vlevo stromy a najednou se bez varování objeví takováhle nádhera 🫶.

https://www.facebook.com/reel/952881033913135/?mibextid=rS40aB7S9Ucbxw6v

09/04/2026

https://youtu.be/GLPvAWCb8Go?si=TW_BX0pN09O3Yz9H

Když člověk sleduje dědovy cesty po světě, napadne ho jediné – neuvěřitelný život plný dobrodružství. Ale kdo ho zná blíž, ví, že jeho největší vášní nebyly jen dálky a objevování nových míst.
Tou skutečnou životní cestou byla práce s dětmi. Trpělivost, laskavost, humor a obrovské srdce – to všechno rozdával naplno. Díky tomu ukázal dětem strašně moc koutů nejen České republiky, ale i Slovenska a dalších okolních států.
Cestování pro něj nikdy nebylo jen o místech, ale hlavně o lidech a společných zážitcích.

A není to všechno – svůj turistický oddíl založil před 50 lety a každých 5 let se bývalí členové scházejí, aby zavzpomínali na dobrodružství, kterých bylo skutečně bezpočet. A právě letos k nadcházejícím devadesátinám si nadělil další setkání. Takové okamžiky ukazují, jak hluboký a trvalý dopad jeho práce měla.

A právě o tom je krásné a silné povídání v rozhovoru Tomika. Doporučuju si ho pustit – stojí za to.

V 13. díle cyklu Interview s tomíkem vyzpodíval Michal "Chroští" Merhaut plzeňského vedoucího TOM Saturn Ivo Podušku.

06/04/2026

❤️ 365 duší…
365 lidí, kteří se na chvíli zastaví, podívají se na náš svět a nechají se unést dál. Pro někoho jen číslo… pro nás obrovský důvod k vděčnosti.
Každý z vás je kousek naší cesty. Každý like, každé slovo, každý koment… to všechno dává smysl tomu, co děláme.
Děkujeme, že v tom jedete s námi. Že s námi sníte, objevujete a věříte.
Tohle je náš společný příběh....A my slibujeme… že vás budeme dál brát tam, kde se plní naše sny.

03/04/2026

Po našich dvou velkých cestách do Ameriky a Španělska nás teď čeká klidnější období – vypadá to, že si na další dobrodružství budeme muset chvíli počkat a zůstaneme doma. Nejbližší plánovaná cesta pro dědu je zatím v létě, ale kam přesně to bude, to se teprve uvidí.

Za normálních okolností bychom Velikonoce trávili někde na cestách. Dokonce i původní termín Ameriky vycházel až na pondělí. Letos je to ale jinak.

Když děda nemůže cestovat, rozhodně nezahálí. Naopak – je aktivní jiným způsobem. Patří totiž mezi opravdu málo pamětníků místní papírny, kde strávil velkou část svého života. A jeho vzpomínky mají obrovskou hodnotu. Dokonce i architekti, kteří dnes pracují na projektu papírny, se od něj dozvídají nové a překvapivé informace.

A tak je děda teď vlastně velmi „žádaný“ – jen trochu jinak, než jsme zvyklí. 😊

https://www.facebook.com/share/r/1BMGoSaR6k/

28/03/2026

Když se splní sen...

12/03/2026

30.
Závěr dovolené byl trošku hektický. Přesně jako začátek. Ačkoli jsme se s ostatními spolucestujícími domluvili na čase odjezdu, nakonec jsme na ně čekali 45 minut.

Holky chtěly ještě navštívit Primark, a tak jsme tam jeli, i když už na to nebylo moc času, což naše zpoždění ještě navýšilo.
V okamžiku, když jsme měli vracet auto, stále jsme čekali na naše spolucestujici, které opět hledaly záchody 🤣.

Cestou na letiště jsme si uvědomili, že nemáme natankováno, což nás opět zdrželo.

Podle instrukcí půjčovny jsme auto nakonec odložili a chvíli zazmatkovali, protože jsme si neuvědomili, že letíme do Norimberka, ne do Prahy, kde už byla na let poslední výzva. Naštěstí nám to včas došlo.

Při odbavování jsme se dost zapotili. Naše spolucestující měly místo povolených 20 kg kufr 27 kg, takže ho musely opět otevřít a část vyndat. My jsme měli 21,5 kg a prošlo nám to, ale báli jsme se. U vstupu do letadla jsme měli víc zavazadel, než bylo povoleno, a Hanička navíc nakoupila v Primarku oblečení, takže připomínala napumpovaného sněhuláka. Nakonec se podařilo ze čtyř zavazadel udělat dvě a jedno menší schovat pod bundu.
Cesta do Norimberka proběhla v pohodě, horší už byla cesta domů, kam jsme dorazili kolem 5. hodiny ránni už značně unavení.

12/03/2026

29.a